Kulturní tramvaj…

(22.12.2009)

Nastoupit do tramvaje a poslouchat v ní „živou“ hudbu a poezii a prózu – a nebo z opačného pohledu – nastoupit do tramvaje a zkusit v ní lidem něco zahrát nebo přečíst?

Patřil jsem k těm, kterým tenhle nápad zněl lákavě. Správně ujetě.

Jenže…

Odpudivé počasí a nejspíš hlavně to, že jsem se spolehnul na pozvánky rozesílané Ason klubem a týmem Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015, bylo příčinou toho, že žádný z kamarádů trampů nedorazil na akci, při níž se mimo jiné četla jedna moje povídka (Čas podzimu, čas cibulek). Počet lidí, co do „Kulturní tramvaje“ U Zvonu zavítali, mi vůbec připadal až nehodný výkonů účinkujících – jak muzikantů z plzeňské konzervatoře, tak Jindřicha Kouta, který četl jako obvykle výtečně – natolik výtečně, že mu tleskali uvnitř tramvaje nakonec i diváci, kteří o trampských povídkách a o trampech jako takových zjevně slyšeli snad poprvé v životě.

No a kdo nepřišel, ten o to přišel.